Jeseníky a politické vyčleňování

Problematika vyčleňování menšin a hledání „nepřítele“ se stává stále více relevantní v české společnosti. Zároveň je otázkou času, kdy se tohoto tématu chopí i politická hnutí. Tento trend je patrný zejména v lokalitách, které jsou ekonomicky a společensky znevýhodněné a potýkají se celou řadou sociálních problémů – vysoká nezaměstnanost, nepříznivé vyhlídky pro rozvoj atd. Jak ukázaly parlamentní volby v roce 2013, voličská podpora pro hnutí používající tuto „taktiku vyloučení“ (např. Úsvit na celostátní úrovni) je vyšší něž průměr v ČR. Jednou z těchto lokalit je i oblast Jeseníků – v tomto případě okresy Jeseník a Bruntál. Oba okresy splňují veškeré výše popsané atributy a proto je riziko politické manipulace v výrazně vyšší.

Kontext

Pro zkoumanou oblast Jesenicka a Bruntálska je důležité uvést historický kontext. Původní německé obyvatelstvo bylo z této oblasti po druhé světové válce odsunuto a stát, se kterým Československo sousedilo, se změnilo z Německa na Polsko. Na české pohraniční po válce osídlili Češi a Slováci, německou Poláci. Důvod proč zmiňujeme tento fakt, je hledání identity a nalezení jistého sebeurčení, které je v takovéto situaci velmi obtížné. Nezaměstnanost se pohybuje kolem od 11 do 19 %. S nezaměstnaností je spojené také sociální vyloučení a zhoršení soužití majoritní společnosti s menšinami. Vznikají tak sociálně vyloučené lokality a vzájemné interakce se vyostřují.

Jak a co jsme zkoumali?

Zaměřili jsme se na 9 největších měst v regionu, kde politika není již jen o osobních preferencích, ale také o střetu ideí a názorů. Níže uvedená města jsou dílčími centry zkoumaného regionu a hrají – v místním kontextu – důležitou roli v utváření společenského života na místní úrovni.

Zaměřili jsme se na následující města (v abecedním pořadí): Bruntál, Břidličná, Budišov nad Budišovkou, Javorník, Jeseník, Krnov, Rýmařov, Vrbno pod Pradědem a Zlaté Hory.

Zkoumali jsme volební kampaň pro komunální volby všech politických hnutí kandidujících ve zmíněných městech: vylepené plakáty, bilboardy, internetové a facebookové stránky, zprávy tisku, volební programy a rozhovory s místními obyvateli.

V analýze jsme se soustředili na témata, kterým se jednotlivé strany a hnutí věnují se zaměřením na oblast bezpečnosti a sociální oblasti. Profily jednotlivých měst obsahují analýzu veškerých relevantních témat vztahující se k popsaným oblastem.

Zhodnocení

Vyznění volební kampaně se zaměřením na zkoumanou oblast lze rozdělit do dvou částí: první se týká samotné realizace kampaně, druhá obsahu a širšího přesahu tématu v rámci regionu.

Nejvíce je překvapující přenos tématu sociálního vyloučení či soužití s romské populace se „starousedlíky“ na politickou rovinu či obecně jako problému hodného k tematizování. V žádném z rozhovorů s místními obyvateli nezaznělo, že by problematika sociálního vyloučení a soužití s romskou populací představovala problém. Ve všech městech téměř shodně zaznívala stejná témata: špatná dopravní obslužnost a vysoká nezaměstnanost. Takto shodných odpovědí se nám dostávalo i v případě, kdy ve městě byla evidentní přítomnost sociálně vyloučené lokality - například ve Vrbně pod Pradědem, Krnově či Bruntále. I z volebních programů je patrné, že pozornost věnovaná problematice sociálního vyloužení a případně bezpečnosti se vyskytuje spíše sporadicky a není rozhodně pravidlem.

Ve všech případech – s drobnou výjimkou Bruntálu – dochází k tomu, že místní se mezi sebou identifikují s daným městem. Důvod pro nevytahování sociálních témat je v zásadě lakonický – všichni se všemi znají a nebudou vytvářet problém, který z podstaty města nelze vyřešit. Proto se pozornost věnuje primárně praktickým problémům zdánlivě ovlivnitelných z lokální úrovně. I na přímé otázky týkající se soužití s romskou populací místní obyvatelé ve většině případů odpovídají, že je bezproblémová. Výjimkou je cílené sestěhovávání do ohrožených lokalit za účelem tzv. Sociálního podnikání. V tomto případě do míst přicházejí lidé bez jakýchkoli vazeb na lokální prostředí a mohou postupně vznikat sociální problémy. Zvláštní pozornost je třeba věnovat třem městům – Javorníku, Bruntálu a Budišovu nad Budišovkou. V těchto místech dochází ke zmíněnému sociálnímu sestěhovávání, což postupně vytváří pnutí. Příkladem je Budišov nad Budišovkou, kde existuje rostoucí sociálně vyloučená lokalita a město bylo předmětem mediálního zájmu kvůli nevyjasněnému úmrtí jednoho z občanů. Ovšem místní obyvatelé tuto otázku nevnímají jako hlavní problém města, což se též ukazuje u politických stran. Javorník v posledních několika letech bývá čím dál tím častěji jednou z destinací migrace obyvatel. Do Javorníku přicházejí také lidé z okolních míst, kde chybí jakékoli společenské vyžití. Opět nastává stejný scénář – rostoucí napětí a to zejména z důvodu chybějící identifikace s místem. Ani v tomto případě však nedochází k politickému vyostření tématu.

Na tuto problematiku lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu. První z nich je již zmíněná identifikace sociálního vyloučení jako zásadního problému jednotlivých měst a s tím související přenos na do politické roviny. Druhou rovinou je fakt, i přes existenci zmíněných sociálních problémů tato témata nejsou použita např. V kampani. Důvod můžeme spatřovat v nepřímém tlaku okolí, který brání prosazení jako politického problému. Tuto úvahu podporuje i značná část provedených rozhovorů s místními. V nich zaznělo, že kvůli – dle nich marginálnímu problému – nebudou zástupci politických stran a hnutí rozeštvávat město proti sobě navzájem. Je tu též ještě jedno hledisko, které uvedl kolega pocházející z Jeseníku: v místě, kde jsou všichni až po uši ve svých problémech, nebude nikdo čeřit vodu tímto problémem a ukazovat na druhé. Zbývá dodat: zatím.

Je tu však ještě jeden prvek, který zaznívá nad rámec zkoumaného tématu: nezájem o volby, místní politiku. Většina oslovených osob se k politice vyjádřila až po prosebném úsilí. Tento fakt je překvapující zejména na úrovni malých měst, kde se právě všichni se všemi znají. Bezpochyby se však nejedná o charakteristický znak pouze pro Jesenicko. Je na místě se ptát, z jakého důvodu dochází ke společenské a politické eskalaci sociálního vyloučení v severních Čechách a v Ústeckém kraji, respektive z jakého důvodu došlo k politické tematizaci tohoto problémů právě zde a nikoli v například v Jeseníkách.

(zpracovali Pavlína Janebová, Jana Mydlilová, Vendula Ženatá, Michal Vít)

Města

Město na hranicích s Polskem i přes existenci sociálně vyloučené lokality trápí spíše omezené kulturní vyžití a dopravní obslužnost.
Město na hranici mezi Olomouckým a Moravskoslezským krajem trápí zejména špatná dopravní obslužnost a vysoká nezaměstnanost.
Město je postihnuto vysokou nezaměstnaností a existencí sociálně vyloučené lokality. Tyto skutečnosti mají daleko do idylického soužití.
Jeseník je na první pohled bez větších problémů. Geografická odříznutost přispívá k tomu, že Jeseník je často vnímán jako zapomenutá periferie
Život průmyslového města se do značné míry odvíjí od výkonnosti místní továrny se všemi pozitivy a negativy.
Javorník leží na samém okraji Jesenicka a ze všech zkoumaných míst patří mezi ty nejzapadlejší. Tématika sociálního vyloučení zde latentně bublá pod pokličkou.
Největší město regionu se potýká se vzrůstající anonymitou a se vznikem sociálně vyloučených lokalit. K větším problémům však nedochází.
Město obklopené horami představuje poklidný život podhorského města spojeného s nostalgií dob minulých.
Geograficky odříznuté město představuje idylický život podhorského města – problémy se však Zlatým Horám nevyhýbají.